Samba a motýli aneb Jaký je život v Brazílii s malým dítětem
Říká se, že láska i hory přenáší. Není tedy divu, že občas přenese i lidi, někdy dokonce až za "velkou louži". Jakmile se růžový obláček začne jemně protrhávat, nastane seznamování s leckdy velmi odlišnou realitou. V případě skoku z Olomouce do Rio de Janeira je kulturních šoků nespočet. Obrovské město plné veselých, ale hlučných lidí, zběsilá a chaotická doprava, vlhké dusno a spalující slunce. Ale také šumění moře, západy slunce nad zvlněným horizontem, skvělá kuchyně a všudypřítomná bujná zeleň.
| TAKARO poznámka: Za článek děkujeme Pavle, která píše blog Samba a motýli o svém životě v Brazílii. Odtud samotný název článku. A pokud hledáte tipy, kam se vydat na dovolenou v Brazílii, mrkněte na Pavlin článek s jejími ověřenými místy. |
V Brazílii s miminkem
Dobrodružný život v Brazílii se dostane na další úroveň, když se k němu přidá miminko. Očekávání prvního děťátka přináší obrovskou radost, ale zároveň zdvihá tsunami obav, strachů a nervozity. A co teprve, když je budoucí máma v cizí zemi, bez osobní podpory rodiny a zkušených kamarádek! Naštěstí brazilští doktoři jsou v tomto nápomocní. Co se snad nedostává na nejmodernějším vybavení a zařízení ordinací, plnou měrou kompenzují v osobním a ohleduplném přístupu k těhotné ženě.
Těhotenství a porod je prezentováno jako něco krásného, přirozeného, nekomplikovaného. Něco, co se stane, až přijde čas. A až nastane čas, jste na to tři. Ano, ne dva, ale tři. Máma, miminko a táta! Otec nejen, že asistuje u porodu, ale zůstává s matkou a děťátkem po celou dobu pobytu v porodnici. Otcovská dovolená po narození dítěte může být až 20 dní. A to je pro novou maminku neocenitelná pomoc.
| TAKARO poznámka: V ČR je otcovská týden, přitom 4. trimestr je pro matku a dítě tak důležitý, o čemž jsme si povídali v dřívějším článku s poporodní dulou Veronikou Vanesou Hoškovou. |
Zpátky do práce? Jak je to s rodičovskou dovolenou v Brazílii
Dál se možnosti v péči o děťátko velmi liší podle životního stylu a finančních možností rodiny. Rodičovský příspěvek po dobu několika let, jak jej známe z ČR, v Brazílii neexistuje. Každá rodina si tak musí zvážit, jestli matka vydělává tolik, aby se jí návrat do práce vyplatil. Pokud ano, musí se po pouhých 4-6 měsících mateřské dovolené vrátit k práci. O dítě se pak stará chůva nebo začne chodit do jesliček. Na druhou stranu je ale v Brazílii běžné, že celou rodinu živí muž a žena zůstává, často po i celý život, v domácnosti.
Na finančních možnostech rodiny pak záleží i všechno ostatní. Opravdu chudé rodiny se bohužel probíjejí životem s obtížemi. Státní pomoc je minimální a tíha rodičovské odpovědnosti je veliká. S vyšším příjmem rostou možnosti volby, ale zodpovědnost za vlastní život a život svých dětí se tím paradoxně násobí. Úřední šiml je tu slabý a jsou to rodiče, kdo rozhoduje o dítěti, jeho vzdělání a zdraví.
Vybíráme lékaře v Brazílii
Zdravotnictví v Brazílii je složeno z několika paralelních systému, které lze volně kombinovat.Veřejné zdravotnictví je zdarma. Opravdu zdarma, není podmíněno žádným přispíváním do veřejných rozpočtů a využít jej tak může i nepojištěný turista. Jeho kvalita ale výrazně kolísá. Zejména ve velkých městech jsou čekací doby a dostupnost léčby zcela mimo evropské standardy.
Soukromé zdravotnictví funguje na podobném principu jako cestovní pojištění - čím dražší si zaplatíte, tím více péče můžete čerpat. Samostatně pak stojí systém vojenské zdravotní péče fungující obdobně jako český, ale dostupný pouze příslušníkům ozbrojených sil a jejich rodinám.
Školy, školky, školičky v Brazílii
Podobná svoboda volby a z ní vyplývající zodpovědnost platí i u vzdělávání. Školní docházka je v Brazílii povinná od 4 do 17 let věku a je potřeba ji plnit v akreditovaném zařízení. Veřejné školy jsou až na výjimky přeplněné a evropské normy nepřipomínají ani vzdáleně. Zbývá si tedy vybrat z široké nabídky soukromých škol.
Brazilský vzdělávací systém se nevleze do žádné šablonky, tradiční české dělení na stupně vzdělávání tu úplně neplatí. Existují instituce s uceleným vzdělávacím programem, které přijmou roční batole a vypustí maturanta. Najdete malé soukromé školičky, kde tety pečují o drobečky s upřímnou láskou. Katolická vzdělávací zařízení provází pevnější řád, ale dosahují jednoznačně nejlepších studijních výsledků.
Vydatná konkurence ve vzdělávacím sektoru se pozitivně odráží na samotném studiu. Už dvouleté děti v jeslích mají pestrý program. Seznamují se hravou formou s písmenky, číslicemi a geometrickými tvary. Děti hrají na různé hudební nástroje, pěstují zeleninu, vaří, cvičí judo nebo jógu. Od tří let většina místních školek zařazuje angličtinu, základy přírodních věd a robotiku.
| TAKARO tip: Pokud i vy hledáte možnosti, jak svým batolatům a menším dětem vytvořit podnětné prostředí na principech montessori pedagogiky, zkuste produkty české značky Ježpodi (pohyblivé abecedy, psací stromy, grafomotorické destičky). |
Volba bez jistot
Život v Brazílii z pohledu rodiče vyhovuje těm, kteří mají rádi větší svobodu ve výchově a jsou ochotni na sebe převzít zodpovědnost. Negativem jsou limity zdravotnictví a související nejistota v případě vážného onemocnění. Nepochybně vyšší je tu i podmíněnost kvality života dostatkem financí.
Z pohledu dítěte patří k hlavním výhodám nikdy nekončící léto, které umožňuje trávit více času venku v krásné, a v mnoha oblastech ještě divoké, přírodě. Brazilská společnost je k dětem velmi tolerantní a vstřícná. Na druhou stranu je to společnost hluboce rozdělená a nesourodá a z toho vyplývá mnoho problémů jako extrémní chudoba a vysoká kriminalita. I děti z dobře situovaných rodin tak na vlastní oči vidí, že život není pro všechny procházka růžovým sadem. Nepříjemná, ale cenná lekce do jejich budoucího života.
Zajímalo by vás více o životě (dovolené) v Brazílii? Pak sledujte Pavlin blog Samba a motýli.
