Rozhovor s Janou Krausovou o špatné výslovnosti hlásek a kdy vyrazit k logopedovi
“Vaše dcerka stále špatně vyslovuje r a ř, měli byste ji dát odklad.” “Kubík nesprávně vyslovuje sykavky, najděte si logopeda.” Slyšeli jste stejné anebo podobné věty od vašich pediatrů či učitelek v mateřské školce? Přemýšlíte, kdy vyrazit k logopedovi, aby nebylo pozdě? A jak je to s tím odkladem, je nutný?
Pokud se vám honí hlavou podobné otázky, pak vás jistě zaujme tento rozhovor s Janou Krausovou, logopedkou z brněnské kliniky LOGO, která se specializuje i na špatnou výslovnost u dětí.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Které hlásky jsou problematické. A čím nesprávná výslovnost může vzniknout.
- Zda-li existuje nějaká prevence špatné výslovnosti.
- Zda špatná výslovnost může vést k odkladu dítěte do školy.
- Jestli je vhodné dítě jako malé opravovat, když něco řekne špatně.
- Jak vypadá návštěva u logopeda. A jak se vytváří „terapeutický plán“ u logopeda.
- Jak často a kde je potřeba cvičit hlásky.
- Zda výslovnost staršího sourozence ovlivní mluvení mladšího.
1) Jani, začnu hned zapeklitou otázkou. Kdy vyrazit k logopedovi, pokud dítě sice mluví, ale některé hlásky nevyslovuje správně? Většina rodičů má obavy z nespolupracujících dětí v cizím prostředí, tak to odkládá a odkládá.
Záleží, které hlásky dítě nevyslovuje správně. I v logopedii platí, že zásadní je včasnost zahájení péče. Obvyklá doba zahájení logopedické péče z důvodu špatné výslovnosti (dítě má ostatní roviny řeči adekvátní věku) jsou nejdříve 4 roky.
Pokud dítě již před tímto věkem tvoří některé hlásky vadně, např. ráčkuje nebo tvoří sykavky mezizubně, je vhodné konzultovat to i dříve, aby se zjistila, příp.odstranila příčina vadného tvoření a špatná výslovnost se dále nefixovala. Pokud rodiče vnímají u dětí nesprávnou výslovnost po 4.roce, je vhodné konzultovat to s logopedem, protože jen on zhodnotí, zda jsou dané hlásky fyziologické nebo nesprávně tvořené.
2) Které hlásky dětem v předškolním věku dělají největší problémy?
Pokud budeme mluvit o dětech pouze s poruchou artikulace (nesprávná výslovnost může být součástí i jiných poruch řeči), jde nejčastěji o sykavky, L, TDN, R a Ř.
3) Dá se najít příčina, čím to vzniká? Já osobně mám sluchovou vadu, tak tam to bylo logické. Ale v naší rodině z 5 školkových dětí nepotřebovala logopedii jen jedna. Zbytek ačkoliv zdráv, prostě komolil výslovnost.
Nejčastější příčinou nesprávné výslovnosti je nedostatečná motorika mluvidel a schopnost sluchového rozlišování hlásek. Vliv na to mají vrozené dispozice a celková zralost CNS a samozřejmě mluvní vzor. Nesprávná výslovnost ale může doprovázet jiné poruchy, např. vady sluchu, specificky narušený vývoj řeči (vývojová dysfázie), rychlé tempo řeči apod.
4) Je běžné, že se třeba s věkem zhoršuje výslovnost hlásek? Pamatujeme si, jak náš starší syn měl krásné R v roce a půl, kdy začal mluvit ve větách. Mluvil brzy, bohatě a srozumitelněji než teď, kdy začal chodit do školky. Už i někdy šišlá. Ovlivňuje dětské okolí mluvu daného dítěte?
Hlásky, které má již dítě vyvozené správně, se obvykle „neztratí“. Může se stát, že dítě např. začne mezizubně tvořit sykavky, ale to mívá své příčiny (zvětšené nosní mandle, nesprávný dechový stereotyp apod.).
Ale běžně se nestává, že by dítě, které mělo pěkné R, začalo ráčkovat. Rodiče občas říkají, „on tak pěkně mluvil, když mu byly 3, a pak se to zhoršilo“. Většinou je to ale tak, že nároky na výslovnost tříleťáka máme jiné než u pětiletého dítěte, to co rodičům přijde jako zhoršení, je vlastně pořád ta stejná řeč, která se s věkem nezlepšila. Ve třech letech mluvil pěkně na tříleté dítě, pokud mluví stále stejně v pěti letech, což už neodpovídá věku, vnímáme to jako zhoršení, ale spíše nedošlo k vývoji.
5) Co kdyby se správná výslovnost neřešila? Vadí to něčemu, kromě horšímu porozumění od okolí? Například by dítě mělo problém se naučit číst a psát?
Pokud mají děti potíže pouze s artikulací a ostatní roviny řeči jsou v pořádku, má to vliv na srozumitelnost řeči, reakce okolí, v budoucnu to může limitovat při volbě studijního oboru. Samotná porucha artikulace nemá na schopnost osvojení si čtení a psaní vliv. Pokud je však příčinou nedostatečná schopnost sluchového rozlišování nebo je nesprávná výslovnost součástí závažnější vady řeči, odrazí se to i v osvojování čtení a psaní.
Zdroj fotky: Pexels.com
6) Takže špatná výslovnost je indikací pro zažádání odkladu ze školy? A to i v případě, kdy dítě neumí “už jen” problematické R a Ř?
Odklad školní docházky je indikován na základně komplexního zhodnocení celkové zralosti dítěte a úrovni zvládání předškolních dovedností. Roli hraje více faktorů. Záleží, kolik hlásek dítě neumí, jak je nebo není řeč srozumitelná, na jaké úrovni je sluchová percepce a další oblasti.
Nesprávná výslovnost R a Ř sama o sobě není důvodem k odkladu školní docházky. S tím, jak narůstá počet dětí s vadami řeči (literatura uvádí 40 % dětí u zápisu do ZŠ s odchylkami v artikulaci) by první třídy brzy zely prázdnotou. :-)
7) Dá se nějak předejít (nebo alespoň zmírnit) špatné výslovnosti? Třeba odmala opravovat? Předčítat knížky od narození, apod.?
Obecně je důležitá prevence, tzn. podporovat dítě v činnostech, při kterých si zlepšuje motoriku mluvidel a sluchové vnímání. Důležitý je mluvní vzor, dítě by mu mělo být vystaveno v dostatečné míře, v jakékoliv formě (povídání si, komentování činností, prohlížení nebo čtení knížek apod.).
Opravování výslovnosti je možné pouze v případě, že dítě má správnou hlásku vyvozenou. Opravovat ho u hlásky, kterou vůbec neumí, je neefektivní a frustrující. Vhodnější variantou je metoda „ozvěny“, kdy dané slovo zopakujeme po něm ve správné podobě, aniž bychom to vyžadovali po dítěti.
Samozřejmě pokud vnímáme nějakou odchylku v artikulaci, je vhodné konzultovat to včas s logopedem, abychom zamezili fixaci nesprávného tvoření. Opatrná bych byla u „domácího„ procvičování či dokonce vyvozování hlásek na základě obecně známých doporučení či rad z internetu, které bývá v lepším případě neefektivní a v horším případě navodí nesprávné tvoření hlásky, které se pak napravuje mnohem obtížněji.
8) Opusťme situaci, že nějaký rodič nechce řešit problémy u svých dětí. Většina rodičů s dětmi na logopedii jde, ale nevědí, co vlastně očekávat. Jak vypadá taková první diagnostická hodina?
60 minut je standardní doba vyhrazená na vstupní logopedické vyšetření. Kdo je šikovný a nemá mnoho potíží, odejde dřív, u někoho je naopak potřeba došetřit některé oblasti na dalším sezení. Záleží, kolik informací si sdělujeme s rodiči, jak dítě spolupracuje apod.
První návštěva bývá většinou ze strany dětí rozpačitá, stydí se, potřebují se rozkoukat. Na začátku probíráme s rodiči anamnézu, dítě může zatím něco nakreslit, poskládat. Samotná práce s dítětem je vždy přizpůsobena individuálně jeho schopnostem a momentálnímu rozpoložení, materiály a pomůcky logoped volí úměrně věku a motivaci pro spolupráci (není jasně dané schéma pro všechny děti na prvním vyšetření), tak aby mohl zhodnotit všechny roviny řeči - slovní zásobu, gramatickou stránku řeči, výslovnost, sluchové vnímání, grafomotoriku apod.
Rodič je pak informován o závěru vyšetření a seznámen s terapeutickým plánem, může dostat i doporučení na další vyšetření např. sluchu. Má samozřejmě prostor i pro své dotazy. Obvykle rodiče odchází již s nějakým doporučením ke cvičení a děti s drobnou odměnou (razítka, nálepky apod.)
Zdroj fotky: Pexels.com
9) Poté už se asi vytváří plán a začnou cvičit hlásky. Je nějaké pravidlo, že třeba nejprve se s dětmi dělá L, potom Ď, Ť, Ň, následně sykavky a nakonec R, Ř? Či je to individuální?
Určitě. Jednou ze zásad logopedické péče je zásada vývojovosti, tzn. že je třeba dodržovat přirozenou posloupnost vývoje hlásek, která je odrazem vývoje centrální nervové soustavy. Přirozeně si děti s věkem osvojují stále náročnější hlásky, vyvození jedné hlásky podmiňuje vyvození jiné. Nemůžeme je tedy přeskočit. Naopak pokud se dodrží správná posloupnost, nácvikem jedné hlásky si děláme přípravu na jinou a stává se, že ta následně „naskočí“ sama.
Jsou ale i takové situace, kdy například dítě tvoří hrdelní R a zároveň se mu v řeči objevuje náznak kmitného Ř. Tam obvykle podpoříme vyvození správného Ř a to použijeme zpětně jako pomocnou hlásku k vyvození R. Vždy je to na zhodnocení aktuálního stavu výslovnosti logopedem a individuálních možnostech daného dítěte. Terapie se vždy „šije na míru“.
10) Běžná návštěva u logopeda trvá cca 20 minut, že? To by asi na zlepšení řeči nestačilo. Kolik času doporučujete rodičům, aby dětem věnovali doma?
Délka terapie je daná její náplní, terapeutickým plánem a fází nácviku a obvykle je na ni vyhrazeno 30 minut. Stěžejní je ale cvičení doma. Rodičům obvykle doporučujeme cvičit 10-15 minut denně. A sama jako rodič dvou školáků vím, že ani to není vůbec lehké při všech povinnostech zorganizovat.
Dobré je, udělat si z toho pravidelnou činnost, stanovit si určitou dobu. Hlavně mít na to klid a dostatek času. Mnoho rodičů dohání logopedii venku v lese nebo po cestě autem, ale jsou činnosti, na které opravdu potřebuje dítě i rodič vidět v zrcadle (motorika mluvidel, vyvozování hlásky) nebo mít dobré podmínky pro sluchové rozlišování sykavek apod., aby mělo domácí cvičení efekt.
11) A je domácí procvičování pouze o memorování slov s hláskou? Nebo se dá logopedie pojmout zábavněji? Z našeho dětství si pamatujeme třeba foukání do míčku na tyčce. Existuje něco dalšího? Deskové hry?
Logopedie může být jedna velká zábava. Samozřejmě procvičování mluvidel, vyvozování hlásky může být zdlouhavé a pro dítě nezáživné, dá se ale spojit s jinou činností např. skládáním puzzle (co dílek to cvik), s oblíbenou hrou či zájmy dítěte. I to se řeší na terapii s logopedem - jak dítě namotivovat.
Pokud má již dítě hlásku vyvozenou, používá se různý obrázkový materiál a hry pro její fixaci. Výslovnost je vázána i na dechový stereotyp a sluchové rozlišování hlásek, takže se dělají různá foukací, sluchová cvičení. Děti mají také rády výměnu rolí, kdy jsou samy v roli terapeuta a vymýšlí úkoly rodičům, přičemž je musí také ohodnotit a případně opravit.
Existují i různé aplikace, které dítě při nácviku nahrávají, nebo stolní hry zaměřené na logopedii.
12) Závěrem by nás zajímalo, zda má genetika vliv na předpoklad špatného mluvení? Tj. když jeden sourozenec mluví špatně, dá se čekat, že i mladší sourozenec nebude vyslovovat správně?
To je opět individuální. V anamnéze často zjistíme, že někdo z rodiny v dětství na logopedii docházel a někteří mají nesprávnou výslovnost v dospělosti. Dítě má vrozené dispozice. Není pravidlem, že mají všichni sourozenci vadu řeči, ale také se stává, že se nám v ordinaci postupně vystřídají všichni.
Jani, děkujeme za rozhovor a přejeme řadu malých spokojených pacientů i rodičů.
Pokud se vám rozhovor o špatné výslovnosti hlásek líbil, budeme rádi za jeho další sdílení. Může tak pomoci i jiným dětem a rodičům ve vašem okruhu. Děkujeme.
